Po dlouhé době jsem se zase dostala taky ke čtení :)

Do rukou se mi dostala knížka od Jarmily Loukotkové – Medúza. Původně jsem si špatně myslela, že autorka píše jen historické romány, ale tato knížka mě ukázala, že tomu tak není. :)
Je to román o citovém zrání mladé dívky, která se vlivem silného citu mění z přelétavého a nezralého děvčete ve skutečnou ženu.

Děj se odehrává v 60. letech v Praze. Je to příběh o mladé fotografce Blance, kterou její přátelé přirovnávají k Medúze, mystické postavě. Ona sama nosí šperk, který Medúzu připomíná. „Na koho se podíváš, zemře“ říkají ji.
Blanka přijela do Prahy hledat slávu a bohatství, ale našla jen pár prchavých známostí, lidskou špatnost a nespokojenost s vlastním údělem.
Až jednoho dne potká muže – umělce, který jí úplně změní život. Pozná  s ním lásku, vášeň, ale i velké trápení. Tento vztah ji promění v silnou ženu…

Kniha mě zaujala pro svůj poutavý děj.Vlastně pořád jsem musela myslet na to jak to s Blankou nakonec dopadne ;) A jak to skončilo vám neprozradím … opravdu vás to nutí číst až do konce :)

PS: chtěla jsem sem dát i nějakou citaci, ale knížku už jsem vrátila a bohužel jsem si neudělala poznámky :( Je vidět, že jsem jí četla jedním dechem :))